Kuřecí čína se 2 druhy omáček
Pokud nevíte, co rychle uvařit k obědu nebo večeři, kuřecí čína je jistota. Je barevná, voňavá, hotová za pár minut a chutná všem – ideální rychlovka pro běžný den.
Kuřecí čína patří mezi ta jídla, ke kterým se člověk vrací znovu a znovu. Ne proto, že by byla složitá nebo výjimečně slavnostní, ale právě naopak. Je rychlá, barevná, hezky voní a dokáže spolehlivě zachránit den, kdy není čas ani chuť trávit hodiny v kuchyni. Hodí se na obyčejný oběd po práci, na večeři pro rodinu i ve chvíli, kdy se nečekaně objeví návštěva a vy potřebujete něco jistého, co všem zachutná.
I když název odkazuje k Asii, v našich kuchyních má kuřecí čína vlastní, trochu domácí tvář. Nejde o přesně daný recept, ale spíš o styl vaření, který dává volnost. Právě tahle nenucenost a možnost improvizace z ní udělaly stálici. Každá domácnost má svou verzi, lehce odlišnou chutí i vůní, podle toho, co je zrovna po ruce a na co má kuchař náladu.
Základem bývá šťavnaté kuřecí maso doplněné zeleninou, která jídlu dodá svěžest a lehkost. Výrazné omáčky vše propojí do jednoho celku, který se přirozeně snoubí s rýží nebo nudlemi. Kuřecí čína je typickým příkladem jídla, které vzniklo z potřeby vařit jednoduše, rychle a bez zbytečných pravidel. Často se připravuje takzvaně „od oka“, a právě díky tomu chutná pokaždé trochu jinak, ale pořád dobře.
Velkou předností tohoto pokrmu jsou jeho obměny. Kuřecí maso lze bez problémů nahradit jiným druhem masa nebo zvolit vegetariánskou variantu. Zelenina se mění podle sezony i obsahu lednice a každý si může nastavit výslednou chuť od jemné až po pořádně pikantní. Kuřecí čína tak nestárne, neomrzí se a vždy se dokáže přizpůsobit každodennímu vaření.
Sójová omáčka patří k nejstarším dochucovadlům na světě a její chuť je výsledkem dlouhého kvašení sójových bobů a obilí. Právě díky tomu má takzvanou umami chuť, která je plná, hluboká a kulatá. V kuřecí číně funguje jako tichý dirigent – nemusí jí být mnoho, ale dokáže propojit maso, zeleninu i další omáčky do jednoho harmonického sousta. Bez ní by jídlu chyběla typická barva i charakter.
Čas přípravy: cca 35 minut
Náročnost: snadná
Porce: 4 porce
Základ
- kuřecí prsa – 4 ks
- sůl – dle chuti
- mletý černý pepř – dle chuti
- hladká mouka – 1–2 lžíce
- šalotka – 1 ks
- mrkev – 1 ks
- rýžové víno Shao Xing – 2 lžíce
- sójová omáčka – 3 lžíce
- ústřicová omáčka – 2 lžíce
- hlávkové zelí – 1/2 ks
- voda – 120 ml
- jarní cibulka – 3 ks
- sezamový olej – 1 lžíce
Na smažení
- nesolené máslo – 6 lžic
- olivový olej – 3 lžíce
Postup
- Kuřecí maso nakrájejte na menší kousky a v míse je promíchejte se solí, pepřem a hladkou moukou. Mouka vytvoří jemný film, díky kterému zůstane maso šťavnaté a omáčka se na něj lépe naváže.
- Na větší pánvi rozehřejte máslo spolu s olivovým olejem. Jakmile je tuk horký, vložte maso a zprudka ho opečte ze všech stran dozlatova.
- K opečenému masu přidejte na proužky nakrájenou šalotku, na tenké plátky nakrájenou mrkev a nasekaný česnek. Krátce restujte, aby zelenina změkla, ale zachovala si barvu i strukturu.
- Směs zalijte rýžovým vínem, sójovou a ústřicovou omáčkou. Přidejte nahrubo nakrájené hlávkové zelí a podlijte vodou. Vše promíchejte a krátce provařte, aby se chutě spojily.
- Nakonec vmíchejte nasekanou jarní cibulku a sezamový olej, který dodá pokrmu typickou vůni a chuť. Ihned stáhněte z ohně.
Servírování a pairing
Kuřecí čínu podávejte nejlépe s vařenou jasmínovou rýží, případně s rýžovými nebo vaječnými nudlemi. Pokrm má výraznou, lehce orientální chuť, která se dobře doplňuje s lehkým aromatičtějším bílým vínem, například polosuchým ryzlinkem nebo veltlínem. Z nealkoholických nápojů se hodí jemně perlivá voda s plátkem limetky nebo lehký zelený čaj.
Praktické tipy
Část zelí můžete nahradit paprikou, cuketou nebo brokolicí podle sezony. Pokud chcete ostřejší verzi, přidejte chilli nebo kapku chilli oleje. Rýžové víno lze v případě potřeby nahradit suchým sherry nebo trochou suchého bílého vína. Hotové jídlo skladujte v lednici maximálně 2 dny a při ohřívání přidejte malé množství vody, aby omáčka zůstala šťavnatá.
Zdroj: Autorský článek iVarime, prozeny
