Rychlá kulajda se smetanou a čerstvými houbami
Krémová kulajda s houbami, koprem a vejcem nabízí plnou, vyváženou chuť s jemnou kyselostí. Polévka, která zahřeje a zasytí.
Kulajda je polévka, která se vryla do paměti české gastronomie stejně pevně jako vůně čerstvě upečeného chleba. Hustá, krémová, jemně nakyslá a výrazně voňavá po kopru – to je kombinace, která dokáže zahřát i zasytit. Není to jen jídlo, ale kus tradice, který se přenáší z generace na generaci a připomíná, že i jednoduché suroviny mohou vytvořit něco výjimečného.
Její původ hledejme v jihočeských chalupách, kde hospodyňky vařily z toho, co jim poskytla zahrada a les. Brambory, houby, zakysaná smetana a čerstvý kopr – základní stavební kameny kulajdy – byly dostupné všem. Polévka byla sytá, levná a vydatná, a proto se stala oblíbeným pokrmem nejen na venkově, ale postupně i ve městech. Název kulajda má podle některých teorií kořeny v nářečních výrazech pro „zahustit moukou“, jiné vysvětlení ji spojuje s kuchařkou jménem Adelajda, z čehož se prý vyvinulo označení „kulajda“.
Každá rodina má svou vlastní verzi. Někde se přidává více smetany, aby byla jemnější, jinde se polévka dokyseluje octem, který jí dodá výraznější říz. Rozdíly najdeme i v přípravě vajec – někde se zašlehávají přímo do polévky, jinde se podávají natvrdo nebo jako zastřené. Tyto variace dokazují, že kulajda není jen recept, ale živá tradice, která se neustále vyvíjí a přizpůsobuje chutím i možnostem kuchaře.
Moderní gastronomie se kulajdy nevzdává, naopak ji ráda znovu objevuje. V restauracích ji najdete v odlehčené podobě s jogurtem místo smetany, s pošírovaným vejcem nebo ozdobenou čerstvými bylinkami. Někteří kuchaři ji podávají s křupavým chlebem, jiní ji obohacují o sušené houby pro intenzivnější aroma. Přesto si zachovává svou podstatu – je to polévka, která propojuje tradici s chutí lesa a domácí pohody.
Kulajda je tedy víc než jen polévka. Je to symbol české kuchyně, který nikdy nevyjde z módy. Ať už ji ochutnáte v chalupě na Šumavě, nebo v moderní pražské restauraci, vždy vás přivítá známou chutí, která připomíná domov.
Čerstvé houby na vaření byste měli skladovat v lednici v papírovém sáčku, maximálně 2-4 dny, a čistit je těsně před použitím vlhkým hadříkem nebo kartáčkem. Všechny druhy hub je nutné tepelně upravit, u mnohých je doporučováno vařit minimálně 20-30 minut pro zničení případných škodlivých látek. Pro skladování je můžete také krátce orestovat a pak zamrazit.
Čas přípravy: 35 minut
Náročnost: snadná
Porce: cca 6–8 (2 l polévky)
Základ polévky
- brambory – 4 ks
- čerstvé houby – 350 g
- bobkový list – 1 ks
- celý kmín – 1/2 lžičky
- vývar nebo voda s bujonem – dle potřeby
- mletý černý pepř – dle chuti
Zahuštění a dochucení
- zakysaná smetana – 1 kelímek
- mouka – 1 lžíce
- sůl – dle chuti
- nasekaný kopr – 1 lžíce
- ocet – 1 lžíce
Na závěr
- vejce – 3 ks
Postup
- Brambory oloupejte a nakrájejte na menší kostičky. Houby očistěte a pokrájejte. Vložte do hrnce, přidejte bobkový list a kmín.
- Zalijte vývarem nebo vodou s bujonem, aby byly suroviny ponořené. Opepřete a vařte, dokud brambory nezměknou. Před dokončením vyjměte bobkový list.
- Zakysanou smetanu smíchejte s moukou a trochou vody do hladké směsi. Za stálého míchání ji vlijte do polévky a krátce provařte. Osolte podle chuti.
- Do téměř hotové polévky rozklepněte vejce a nechte je zvolna srazit. Přidejte kopr a případně ocet podle chuti.
Servírování a pairing
Kulajdu podávejte horkou s čerstvým chlebem nebo křupavou bagetou. Vhodné je lehké suché bílé víno, například Ryzlink vlašský nebo Sauvignon Blanc. Nealkoholickou variantou je citronová limonáda nebo jemně perlivá minerálka.
Praktické tipy
Čerstvé houby lze nahradit sušenými nebo konzervovanými, zakysanou smetanu hustým bílým jogurtem. Polévku uchovávejte v lednici 2–3 dny a při ohřívání míchejte. Pro výraznější chuť přidejte česnek nebo hrst sušených hub, slavnostní variantu vytvoříte pošírovaným vejcem.
Zdroj: Autorský článek iVarime, denik
